Hokejový svátek

Sliby se naplnily a v pátek jsem se skutečně zúčastnil zápasu NHL mezi Columbus Blue Jackets a Nashville Predators. Fandění českým hráčům se moc nepovedlo (vzhledem k tomu, že jsem byl mezi "českými" fanoušky jediný Čech), ale o to jsem měl více času všímat si hry a celkové atmosféry. Musím přiznat, že jsem se bavil lépe než při fotbalovém zápase minulý týden. Hlavní důvod je asi v tom, že tentokrát jsem rozuměl pravidlům hry a i neherní vložky mi přišly mnohem vtipnější. O přestávkách mezi třetinami, kdy si polovina obecenstva šla stoupnout do fronty na jídlo, se totiž odehrávaly různé veselé taškařice. Například "lidský prak" (human slingshot), při němž vyslali veselého fanouška na podušce přes ledovou plochu mezi kuželky. Před nárazem do hrazení se ho pokusili zachytit do nějaké žíněnky. Během péče o led se na centrální kostce promítalo domácí video, záběry párů v hledišti, které se měly políbit, a různí exotičtí fanoušci. Nejodpornější ale byly reklamní přestávky ke konci, kdy kamera zabírala tančícího "fanouška", který se posléze do půli těla vysvléknul a odhalil tak nejen své ohromné špeky ale i nápis na svém břiše (dlouhý). Reklamní přestávky se zdály téměř nekonečné.

Po skončení zápasu mě zaměstnankyně centra slovanských studií přiblížila autem domů a mohl jsem obdivovat vyfasované tričko s českou vlajkou a jmény českých hráčů a kšiltovku. Další fotky si je možné prohlédnout na mé Picase. Ještě podotknu, že na stadionu se vyskytovala zajímavá inverze - fronty u pánských záchodů dosahovaly desítek metrů, zatímco před dámskými bylo úplně prázdno.

Včera jsem se rovněž úspěšně pokusil upéct buchtu. Úspěch se sice dostavil, ale byl velmi bolestivý. Asi deset sekund po zapálení trouby se totiž rozezněl detektor kouře a to by probudilo i mrtvého (takový je zřejmě jeho účel). Poplachem mě otravoval každou minutu až do té doby, než jsem ho odšrouboval ze stropu a schoval v ložnici pod polštář. Tam se mu natolik líbilo, že ten den už nemukl. Tento model detektoru bohužel deaktivovat nejde, protože uvnitř zapuštěná baterie vydrží až deset let a případné deaktivace šroubovákem je permanentní (to zřejmě proto, aby po deseti letech nepípal v kontejneru). Ze zadní strany detektoru jsem se ale dozvěděl, že obsahuje jisté malé množství radioaktivního americia. Američané jsou vskutku zvláštní.

Mimochodem, detektor kouře už se mi podařilo aktivovat po hokejovém zápase, kdy jsem si vyráběl topinky. Drobná přípálenina poplach spustila hned. Podobná příčina (tedy připálené zbytky jídla po předchozím majiteli) je zřejmě příčinou mé "troubové" příhody.