Sněhová kalamita

Je to s podivem, ale i na čtyřicátém stupni severní zeměpisné šířky může celkem vydatně sněžit. Pokud místní meteorologická služba uzná za vhodné, vydá patřičné varování a v celém státu (či postižených okresech) se uvede do činnosti krizová mašinerie - zaměstnanci jsou varováni a roztříděni do kategorií podle své větší či menší postradatelnosti. Studenti vůbec zmiňováni nejsou, ale já jsem se sám zařadil do kategorie nepostradatelných, protože k čemu by byla škola bez studentů.

Když se děsivá předpověď vyplní, je vyhlášena sněhová kalamita a v takové situaci se zruší vyučování, většina budov se zavře a provoz na silnicích poklesne na úroveň cca 4 hodiny v neděli ráno. Silničáři se běžným silnicím nevěnují (asi se soustřeďují na dálnice), ale jejich případné úsilí by stejně vzhledem k přívalům sněhu bylo zbytečné. Hromadná doprava je naopak v den kalamity a následující den zadarmo. Zažít cestu v autobusu, kterému podkluzují kola, je ovšem nezapomenutelná.

Druhý den po ustání sněžení se silnice zázračně vyčistí do běžné dokonalosti civilizace závislé na automobilech (asi práce přes noc) a na místech, kde dříve bývaly chodníky, se objeví půlmetrová vrstva mírně špinavého zmrzlého sněhu. Žádní "chodničář" nejspíš neexistují, takže chodci přestanou skákat jako srnky tehdy, až se sníh rozpustí.




Příval sněhu má i příjemný vedlejší efekt - zná-li člověk někoho, kdo má na svém pozemku vhodně strmý svah (což v rovinatém Ohiu nemá jen tak někdo), může si k němu odpoledne zajít zadovádět jako za dětských let. Ctěný čtenář se o tom může přesvědčit jednak pomocí fotek a druhak pomocí videí.

Detroitské letiště

Cestou domů na Vánoce a zpět jsem přesedal v Detroitu, kde mě upoutal tenhle tunel spojující brány BC s branami A. Brány jsou uspořádány ve dvou rovnoběžných přímkách, mezi kterými se může dostat pouze tunelem. Taková půlkilometrová cesta tunelem může asi nudit, ale naštěstí je tenhle vybaven jakýmsi zařízením přehrávajícím meditativní hudbu a měnícím "do rytmu" barvy v tunelu. Video níže bohužel neobsahuje zvuk, ale vizuálně vjem snad bude dosti sugestivní.



Doporučuju přehrávat ve vysoké kvalitě.

Zima v Columbusu

Vzhledem k množícím se dotazům na to, jak pokračuje můj život v Columbusu, jsem se rozhodl, že opět přispěju nějakým rádobyvtipným textem. Nečesky mluvícím doporučuji službu Google Translator, která tento post přivede až k naprosté nesrozumitelnosti.

Úspěšně jsem překonal (doufejme) největší mrazy této zimy, kdy se virtuální teploměr dostal až k -22 stupňům Celsia. Naštěstí se pak během dvanácti hodin oteplilo až na závratných -3, takže venku už je možno opět normálně dýchat. Sněhová překrývka stále přetrvává, občas jsou teploty nad nulou kompenzovány přílivem nového sněhu (jako např. dnes).






Co se týče mého současného programu, tak pracuju z plných sil líného studenta na svém prvním zdejším článku, takže produkuju tři věty za hodinu a toto vypětí sil kompenzuju sledováním facebooku. Jednou týdně musím věnovat odpoledne či jeho menší část výrobě domácího úkolu do jednoho ze dvou předmětů, které toto čtvrtletí navštěvuju. To je výrazné ulehčení od podzimu, kdy byla zátěž dvojnásobná. Po takto náročně stráveném pracovním týdnu se snažím relaxovat u filmů, sáňkování, vaření, v bazénu, čtením knih a nesmyslného web surfingu. Nicméně času mám překvapivě málo.