Po skončení zápasu mě zaměstnankyně centra slovanských studií přiblížila autem domů a mohl jsem obdivovat vyfasované tričko s českou vlajkou a jmény českých hráčů a kšiltovku. Další fotky si je možné prohlédnout na mé Picase. Ještě podotknu, že na stadionu se vyskytovala zajímavá inverze - fronty u pánských záchodů dosahovaly desítek metrů, zatímco před dámskými bylo úplně prázdno.
Včera jsem se rovněž úspěšně pokusil upéct buchtu. Úspěch se sice dostavil, ale byl velmi bolestivý. Asi deset sekund po zapálení trouby se totiž rozezněl detektor kouře a to by probudilo i mrtvého (takový je zřejmě jeho účel). Poplachem mě otravoval každou minutu až do té doby, než jsem ho odšrouboval ze stropu a schoval v ložnici pod polštář. Tam se mu natolik líbilo, že ten den už nemukl. Tento model detektoru bohužel deaktivovat nejde, protože uvnitř zapuštěná baterie vydrží až deset let a případné deaktivace šroubovákem je permanentní (to zřejmě proto, aby po deseti letech nepípal v kontejneru). Ze zadní strany detektoru jsem se ale dozvěděl, že obsahuje jisté malé množství radioaktivního americia. Američané jsou vskutku zvláštní.
Mimochodem, detektor kouře už se mi podařilo aktivovat po hokejovém zápase, kdy jsem si vyráběl topinky. Drobná přípálenina poplach spustila hned. Podobná příčina (tedy připálené zbytky jídla po předchozím majiteli) je zřejmě příčinou mé "troubové" příhody.
2 komentáře:
Ty se teda mas, ze muzes na NHL. Nam teda Hemsky jeste zadny listky neposlal a kdyz jsme si je chteli koupit byly uz beznadejne vyprodane.
S pozarnim hlasicem tu taky nalezite bojujeme. Hlavne Jenik, kdyz si smazi slaninu.
Pejchyne, mám na tebe dotaz: Ten alarm začal houkat poté, co jsi zapálil troubu, jakože zapnul, nebo poté, co jsi ji zapálil tou buchtou?
Okomentovat